Domů › Příběhy › Důvěra se rozplynula v kouři: Milenka mě podvedla s nejlepším přítelem a pak zničila mé nové auto!
Důvěra se rozplynula v kouři: Milenka mě podvedla s nejlepším přítelem a pak zničila mé nové auto!
Myslel jsem, že jsme pár snů. Rozmazloval jsem ji, vařil jí a miloval ji. Pak ale přišla krutá rána pod pás a šílená pomsta, která skončila u policie.
S Monikou (28) jsme tvořili pár dlouhé tři roky a já jsem žil v upřímném přesvědčení, že náš vztah je jako z reklamy na štěstí. Byli jsme ten klasický, možná pro někoho až trochu sladký pár, který tráví každou volnou vteřinu spolu. Podnikali jsme výlety do Krkonoš, jezdili na víkendy do prosluněné Itálie a večery trávili společným plánováním budoucnosti. Všechno se točilo kolem jejích přání a potřeb, ale mně to tak vyhovovalo. Miloval jsem ten pocit, když se na mě usmála, a dělal jsem maximum pro to, aby se vedle mě cítila jako princezna v bavlnce. Netušil jsem však, že pod tou líbivou slupkou dokonalosti se skrývá něco, co mi během jediného okamžiku převrátí život vzhůru nohama a ukáže mi Moniku v úplně jiném, děsivém světle.Před dvěma měsíci se však můj růžový svět zhroutil jako domeček z karet, když jsem zjistil tu nejbolestivější pravdu, jakou si muž může představit. Monika mě podváděla, a co hůř, dělala to s jedním z mých nejlepších přátel, se kterým jsem vyrůstal. Ta zrada byla dvojnásobná a pálila jako rozžhavené železo. V ten moment se ve mně něco zlomilo. Kdyby mi to někdo vyprávěl o někom jiném, asi bych čekal hysterickou scénu, křik, rozbíjení talířů nebo potoky slz. Jenže já jsem na takové věci nikdy nebyl a hluboce je nenávidím. Místo toho se ve mně rozhostil mrazivý klid. Podíval jsem se jí tehdy do očí a prostě jí řekl, že jsme skončili. Bez emocí, bez agrese, jen s konstatováním faktu, že tohle je konečná stanice, ze které není návratu.Okamžitě jsem se s ní rozešel, ale Monika to odmítala přijmout jako hotovou věc. Začal kolotoč, který připomínal levné televizní drama. Snažila se mě zlomit svými slzami, které tekly proudem, klečela přede mnou na kolenou a žadonila o odpuštění, jako by šlo o rozbitou vázu a ne o zničenou důvěru. Pokoušela se mě objímat, hledat v mých očích tu starou jiskru a přesvědčit mě, že to byl jen "zkrat". Já jsem ale zůstal skálopevný. V mém hodnotovém žebříčku je nevěra jediná věc, kterou nedokážu odpustit nikomu na světě, ať už je to láska mého života nebo kdokoli jiný. Moje odmítnutí bylo konečné, ale ona si zjevně myslela, že mě dokáže svou vytrvalostí nakonec udolat a zlomit moji vůli.Následující dva měsíce se pro mě staly noční můrou v digitálním světě i v reálném životě. Monika se změnila v profesionální stalkerku. Zakládala si desítky falešných účtů na sociálních sítích, jen aby mohla sledovat každý můj krok, lajkovat mé staré fotky a psát mi zprávy plné zoufalství. Když jsem si zablokoval jedno číslo, ozvala se z jiného. Dokonce neváhala zapojit i všechny své kamarádky, které mě bombardovaly telefonáty a esemeskami, jak je Monika zničená a jak bych jí měl dát druhou šanci. Každý takový pokus mě ale jen utvrzoval v tom, že jsem udělal správné rozhodnutí. Její neschopnost respektovat mé hranice byla dalším důkazem toho, jak málo mě ve skutečnosti zná.Přitom já jsem pro ni udělal první poslední a ona to moc dobře věděla. Nebyl jsem na ni naštvaný v tom smyslu, že bych jí chtěl ublížit, spíš jsem byl v hlubokém šoku a nemohl jsem uvěřit, že mi to udělala po tom všem, co jsem jí obětoval. Neustále jsem ji překvapoval drahými i drobnými dárky, bral jsem ji do luxusních restaurací a na místa, o kterých se jí ani nesnilo. Snažil jsem se být tím nejromantičtějším chlapem pod sluncem – nosil jsem jí květiny bez důvodu, kupoval její oblíbenou belgickou čokoládu a vařil jí speciální večeře. Abych ji potěšil, dokonce jsem se přihlásil do kurzů vaření u profesionálního šéfkuchaře, jen aby jí chutnalo. Nevěra pro mě přišla jako blesk z čistého nebe.Vždycky jsem o sebe dbal, pravidelně chodím do posilovny a moje fyzička rozhodně nebyla příčinou její nespokojenosti. Dokonce ani v ložnici jsme neměli sebemenší problém, což jsem věděl naprosto přesně. Mnohokrát jsem ji totiž nechtěně zaslechl, jak se chlubí svým kamarádkám u kafe, jaké má štěstí, že našla chlapa, který ji dokáže po všech stránkách uspokojit a se kterým se v posteli nikdy nenudí. O to víc mě bolelo, že i přes tuto fyzickou a materiální harmonii měla potřebu hledat útěchu v náruči někoho jiného, a navíc člověka, kterému jsem věřil. Bylo to pro mě naprosto nepochopitelné selhání charakteru, které nešlo nijak racionálně omluvit.Asi před měsícem jsem se rozhodl, že si udělám radost a trochu se od celého toho rozchodového trápení odpoutám. Moje stará ojetina už mi začala vypovídat službu a náš rodinný mechanik, pan Novák, mi na rovinu řekl, abych se jí co nejdřív zbavil. Náklady na údržbu už převyšovaly hodnotu auta a bylo by to jen vyhazování peněz oknem. Poslechl jsem ho a koupil si zbrusu novou Škodu Kodiaq v plné výbavě. Byla to moje pýcha, výsledek mých úspor a tvrdé práce. Protože stála nemalé peníze, nechal jsem do ní okamžitě nainstalovat nejmodernější kamerový systém se senzory pohybu a pokročilé zabezpečení, abych mohl v noci v klidu spát.Jenže klid netrval dlouho. Před třemi týdny mě ráno u okna čekal pohled, na který do smrti nezapomenu. Moje nádherné, nové auto, které ještě vonělo novotou, bylo úplně zdemolované. Všechna okna byla roztřískaná na tisíc kousků, karoserie byla hluboce poškrábaná po celém obvodu, jako by na ní někdo tančil s klíčem v ruce, a na předním skle byl pod stěračem přilepený vzkaz: „Prosím, já si s tebou chci jen promluvit.“ Okamžitě mi bylo jasné, kdo za touhle spouští stojí. Moje podezření se potvrdilo ve vteřině, kdy jsem si stáhl záznamy z kamerového systému. Na videu byla Monika v celé své kráse, jak s šíleným výrazem v očích ničí můj majetek.Na nic jsem nečekal. Srdce mi bušilo až v krku, ale hlava zůstala chladná. Vzal jsem flashku se záznamem, fotky té spouště a vzkaz a jel jsem přímo na policejní stanici v Brně. Podal jsem na ni trestní oznámení pro poškozování cizí věci. Škoda byla vyčíslena na stovky tisíc korun, což už rozhodně nebyl jen nějaký přestupek, ale vážný trestný čin. Policisté byli velmi profesionální a ujistili mě, že s takovými důkazy je to jasný případ. Cítil jsem určitý pocit zadostiučinění, ale zároveň i hluboký smutek z toho, kam až to žena, kterou jsem kdysi miloval, nechala zajít. Byla to její volba, její agresivní útok na můj život.Už po několika dnech mi začaly chodit zprávy z úplně nového telefonního čísla. Tentokrát už Monika neprosila o lásku, ale žadonila, abych stáhl to trestní oznámení. Psala mi, že má příští týden důležitý pracovní pohovor do jedné prestižní banky a že pokud se dozvědí o tom, že je vyšetřovaná policií, okamžitě ztratí šanci na tuhle životní příležitost. Prý jí to zničí kariéru a budoucnost. Její tón byl naléhavý, plný paniky a předstírané lítosti. Snažila se hrát na moji ochranitelskou strunu, kterou tak dobře znala z minulosti, a doufala, že se nade mnou jako obvykle smiluji a zachráním ji z bryndy.Já jsem jí ale na tyhle zprávy vůbec neodpovídal. Celé ty měsíce jsem zachovával hrobové ticho a nehodlal jsem na tom nic měnit ani teď. Samozřejmě, že jsem žádné trestní oznámení nestáhl a ani to neplánuji. Monika si musí uvědomit, že svět nefunguje tak, že si může dělat, co chce, a pak se z toho vyvléknout pomocí slz a proseb. Každý dospělý člověk nese za své činy plnou odpovědnost. Když se rozhodla mě podvést, musela počítat s rozchodem. Když se rozhodla zničit mi auto, musela počítat s policií. To, že se jí to teď nehodí do krámu kvůli práci, je čistě její problém, ne můj.Poslední dva týdny jsou ve znamení neustálého vyzvánění mého telefonu. Volá mi ve dne v noci, posílá mi dlouhé e-maily, kde popisuje svou úzkost a strach z budoucnosti. Já jsem ale jako skála. Věřím, že v životě platí zákon akce a reakce. Člověk musí přemýšlet o následcích dřív, než něco udělá, a ne až potom, co se věci zvrtnou a on musí prosit o milost. Moje výchova i vnitřní přesvědčení mi říkají, že pokud bych jí teď ustoupil, jen bych ji utvrdil v tom, že její toxické chování je v pořádku. A to rozhodně neudělám, i kdyby mě měla proklínat do konce života.Takže výsledek je jasný. Moje bývalá přítelkyně tu skvělou práci v bance pravděpodobně nedostane, protože její čistý trestní rejstřík je minulostí. Moje auto se právě opravuje v autorizovaném servisu a náklady na opravu půjdou z její kapsy, respektive z odškodnění, které po ní budu vymáhat. Pro mě je situace vyřešená. I když mi stále chodí zprávy a ona se mě snaží emocionálně vydírat, moje srdce zůstává zavřené. Naučil jsem se, že někdy je největším projevem lásky k sobě samému to, že člověk zůstane neoblomný a nenechá se sebou manipulovat, ať jsou následky pro druhou stranu jakékoli.Dnes se na to všechno dívám s odstupem a cítím se vlastně svobodný. Ta zkušenost byla tvrdá, ale dala mi lekci o lidské povaze, kterou bych jinde nezískal. Monika byla součástí mého života, ale teď už je jen varovným příběhem v mé minulosti. Možná to zní tvrdě, ale jsem rád, že jsem se nenechal zlomit. Moje nové auto bude brzy zase zářit jako dřív a já s ním vyrazím vstříc novým zítřkům, tentokrát už s mnohem větší opatrností v tom, komu svěřím klíče od svého vozu i od svého srdce. Život jde dál a já vím, že mě čeká něco mnohem lepšího než lži a faleš.Když se večer vracím domů a vidím prázdné místo vedle sebe, už necítím tu palčivou bolest jako na začátku. Cítím klid. Klid člověka, který jednal správně a v souladu se svým svědomím. Monika se možná nikdy nepoučí a bude dál vinit celý svět ze svého neštěstí, ale to už není můj boj. Já jsem svou lekci dostal a vyšel jsem z ní silnější. Teď už se těším, až si sednu do svého opraveného auta, pustím si oblíbenou hudbu a vyrazím na cestu, kde mi už žádná zrada nebude stát v cestě. Každý konec je přece jen začátkem něčeho nového a já věřím, že tentokrát to bude stát za to.