Jóga Sutry z Patanjali

Jógové sútry v Patanjali jsou jednou ze šesti daršan hinduistických či védských škol a vedle Bhagavadgíty a Hatha jógové pradipiky jsou milníkem v historii jógy. Kniha je souborem 195 aforismů (sútr), což jsou krátké, stručné fráze, které jsou navrženy tak, aby byly snadno zapamatovatelné. I když jsou Jógové sútry krátké, jsou nesmírně vlivným dílem, které je stejně důležité pro jógovou filozofii a praxi dnes, jako to bylo v době, kdy byla napsána.

Pro pochopení názvu díla je nutné vzít v úvahu významy jeho dvou dílčích slov. Sanskrtské slovo jóga, jak ho používá Patanjali, odkazuje na stav mysli, kdy jsou myšlenky a pocity drženy na uzdě. Sutra znamená „nit“. Jedná se o odkaz na nit Japa mala, na níž (obrazně řečeno) jsou jogínské aforismy, které tvoří obsah díla, navlečeny jako korálky. Z tohoto důvodu je název někdy v angličtině překládán jako jogínské aforismy.

Padma Purána definuje sútru jako „Sútra by měla mít málo abeced (alpa-akšara), jednoznačný význam, být plná esence (sara-jukta), řečené až po zvážení všech argumentů pro a proti, neomylné a bez poskvrny“.

Tradičně nejvýraznějším komentářem je Vyasa, k jehož práci Vachaspati Misra přispěl vysvětlením Vyasova komentáře.

Dochází k jistým nejasnostem ohledně toho, který Patanjali byl autorem této knihy. Někteří ho identifikovali s gramatikou stejného jména, ale data gramatiky neodpovídají stáří díla, jak je stanoveno vnitřními důkazy. Lze bezpečně předpokládat, že sútry byly napsány někdy před 1700 až 2200 lety, i když mohly existovat dávno předtím v nepsané podobě. Tradice praví, že Patanjali je kompilátorem, ale nikoliv autorem súter jógy. Než je Patanjali zapsal, učili se je zpaměti a předávali je z učitele na studenta z generace na generaci.

Nicméně Patanjali je významnou postavou mezi velkými hinduistickými mysliteli podle všech měřítek a i když není otcem jógy jako takové, rozhodně je otcem rádžógy jako jejího kompilátora.

Patandžálí je také považován za vtělení hada Ananty (Skt: endless), v indické mytologii dobře známého jako tisícihlavý naga, který slouží jako gauč pro Pána Višnua a je také strážcem světových pokladů.

V touze naučit svět jógu prý spadl (pat) z nebe do otevřených dlaní (anjali) ženy, odtud jméno Patanjali.

Filosofické kořeny a vlivy

Jógové sútry od Patanjaliho jsou obecně učenci připisovány k napsání buď 200 bce nebo i později. Učenci jako S.N. Dasgupta tvrdí, že je to tentýž Patanjali, který je autorem Mahabhasya, pojednání o sanskrtské gramatice. Jiní učenci jako Hermann Jacobi věří, že existoval jiný Patanjali, který napsal dílo kolem 5. st. C.E nebo později. Sútry jsou postaveny na základech sámské filozofie a Bhagavadgíty a jejího rozdělení do vlastní verze Osmi končetin jógy připomínající Buddhovu Vznešenou osmičlennou stezku a zahrnutí Brahmavihárase (Jógová sútra 1:33) ukazují buddhistický vliv. V Jógových sútrách Patanjali předepisuje dodržování osmi „končetin“ nebo kroků (jejichž součet tvoří „Ašanta jógu“, název druhé kapitoly), aby utišil svou mysl a splynul s nekonečnem. Těchto osm údů nejen systematizovalo konvenční morální principy, které zastávala Bhagavadgíta, ale podrobněji objasňovalo praktikování rádžógy.

Jógové sútry zase tvoří teoretický a filozofický základ celé rádžajógy. I dnes ji lze považovat za nejorganizovanější a nejúplnější definici disciplíny rádžajógy. Navíc „osminohá“ stezka, kterou zastává Patandžálí, tvoří základ velké části tantrické jógy (hinduistického božstva, systému Shiva-Shakti jógy) a buddhismu Vajrayana (buddhistické tantrické jógy), která přišla po rádžajóze.

Jóga sútry nejen poskytují józe důkladný a konzistentní filozofický základ, ale v tomto procesu také objasňují mnoho důležitých esoterických pojmů (jako karma), společných všem tradicím indického myšlení.

Osm údů rádžovské jógy

Osm „končetin“ neboli stupňů jsou: Jama, Nijama, Asana, Pranayama, Pratyahara, Dharana, Dhyana a Samadhi. Řada komentátorů rozděluje těchto osm kroků do dvou kategorií. První kategorii tvoří Jama, Nijama, Asana, Pranayama a Pratyahara. Druhou kategorii, zvanou Samyama, tvoří Dharana, Dhyana a Samadhi. Rozdělení mezi tyto dvě kategorie existuje proto, že v posledních třech zmíněných krocích neexistuje poznání, zatímco v prvních pěti krocích poznání existuje.

Vzhledem k tomu, že tato tři stádia (vyd. Dharana, Dhyana, Samadhi) nemají žádné poznání, nejsou vázána časem ani posloupností. Výsledkem je, že existují nezávisle a také existují současně. Jakákoliv jedna, dvě nebo tři mohou existovat současně. Pokud tato tři stádia existují současně, pak se nazývá (vyd. Samyamah) simultánní existence.

— Převzato z komentáře k Patanjali Sutra III.4 od Mistra E.K.

Patanjali rozdělil své Jóga sútry do 4 kapitol nebo knih (sanskrt pada), které obsahovaly ve všech 195 aforismech, rozdělených následovně: