Emocionální nadřazenost

Emocionální nadřazenost je pocit, že člověk je lepší než ostatní. Jako osobnostní rys přesahuje sebevědomí a je spojován s velkolepostí a narcismem.

Někteří lidé vychovaní v prostředí, kde člověk musí naplnit vysoká očekávání a byl toho schopen, se mohou cítit nadřazeni vůči ostatním. Pro některé je to součást jejich povahy.[citace nutná]

Ti, kteří vykazují komplex nadřazenosti, obvykle promítají své pocity méněcennosti do druhých, které vnímají jako osoby pod nimi, možná ze stejných důvodů, ze kterých oni sami mohli být ostrakizováni, tj. pohlížejí na většinu, případně na všechny ostatní jako na „ošklivé“ nebo „hloupé“, a pod sebe. Obvinění z arogance a domýšlivosti často vznášejí jiní, když se odvolávají na jedince vykazujícího komplex nadřazenosti.[citace nutná]

Chování související s tímto mechanismem může zahrnovat přehnaně pozitivní názor na vlastní hodnotu a schopnosti, nerealisticky vysoká očekávání v cílech a úspěších pro sebe i pro druhé, vytrvalou snahu opravovat druhé bez ohledu na to, zda jsou věcně správné či ne, marnivost, extravagantní styl oblékání (se záměrem upoutat pozornost), nadměrnou potřebu soutěživosti, pýchu, sentimentalismus a afektovanou exaltaci, snobství, tendenci diskreditovat názory druhých, energičnost zaměřenou na ovládnutí těch, kteří jsou považováni za slabší či méně důležité, důvěřivost a další.

Společenská odměřenost, snění za bílého dne a izolace by také mohly být spojovány s komplexem nadřazenosti, jako způsob, jak se vyhnout strachu z neúspěchu souvisejícího s pocity neschopnosti čelit reálnému světu.

Nadřazenost a komplex méněcennosti se často nacházejí společně jako různé projevy stejné patologie a oba komplexy mohou existovat v rámci jednoho jedince.[citace nutná] Nadřazenost může být také způsobena PTSD (posttraumatická stresová porucha).[citace nutná]