Útok v malém pohvizdování

K tomuto útoku v Kvikálkově došlo 2. srpna 1995 poté, co ministerstvo kouzel trvalo na tom, že k Návratu Temného pána nikdy nedošlo, a to během léta 1995.

Harry je svědkem Voldemortova znovuzrození na hřbitově v Malém Hangletonu

24. června 1995, když se účastnili třetího úkolu turnaje tří kouzelnických škol, byli Harry Potter a Cedric Diggory přepraveni na hřbitov v Malém Hangletonu přes Portkey. Po přistání dvojice tasila hůlky tváří v tvář tomuto novému vývoji. Během několika vteřin byl Diggory mrtev, když lord Voldemort nařídil svému sluhovi Červíčkovi, aby „zabil náhradníka“. Okamžitě poté byl Harry připoután k hrobu Toma Raddlea Snera, zatímco Červíček použil prastarý temný lektvar, aby svého pána oživil. S tím se lord Voldemort vrátil. Povolal své staré následovníky na hřbitov, kde žasli nad pánovým návratem. Lord Voldemort postupně každému vynadal a jmenoval mnohé beze strachu, že se tato jména dostanou na veřejnost, protože si byl jistý, že Harry po tomto večeru už nebude naživu.

Harry a Voldemort bojují na hřbitově v Malém Hangletonu

Ve snaze dokázat svým Smrtijedům a většímu kouzelnickému světu, že Harry Potter není jeho pád, Voldemort drze vrátil Harrymu hůlku. Pak nařídil Harrymu, aby se s ním utkal. Poté, co zpočátku odmítl hrát s Voldemortovou hrou, Harry svolil a poslal na Voldemorta Odzbrojující kouzlo, které současně vystřelilo Zabíjecí kletbu. Obě kouzla se spojila a způsobila efekt Priori Incantatem mezi hůlkami Harryho a Voldemorta, o nichž málokdo věděl, že jsou bratři. Harry vyhrál souboj vůlí a vzpomněl si na příšerné postavy Voldemortových posledních obětí z Voldemortovy hůlky. Když mu to bylo řečeno, Harry přerušil spojení a vrátil se do Bradavic s Pohárem tří kouzelníků a tělem Cedrika Diggoryho.

Harry Potter a Albus Brumbál si uvědomují pravdu o Moodym a Bartym Skrkovi juniorovi

Okamžitě po přistání začal Harry vyprávět každému, kdo byl ochoten poslouchat, že se lord Voldemort vrátil. Když svíral mrtvé tělo spolužáka, nikdo mu nevěnoval pozornost. Podvodník Moody ho odvlekl do pracovny Alastora Moodyho, kde se ho dychtivě vyptávali na večerní události. Právě když se Skrk chystal dokončit mistrovu práci zavražděním Harryho, vtrhl do místnosti Brumbál a omráčil ho. Zatímco se dívali, lektvar Polyjuice, který Skrk používal, aby se vydával za Moodyho, vyprchal. Pod vlivem Veritaséra se Skrk zdlouhavě a úplně přiznal k událostem minulého roku a ke své roli v nich. Brumbál pak odvedl Harryho zpět do své pracovny, kde mu Harry podal úplnou zprávu o tom, co se stalo na hřbitově. Když si Brumbál dal obě historky dohromady, usoudil, že existuje nevyvratitelný důkaz, že se lord Voldemort vrátil.

Pronásledováno ministerstvem

Později toho večera řekl Brumbál ministru kouzel Korneliovi Popletalovi o všem, co se stalo. Ministr tomu nechtěl věřit a odmítal naslouchat rozumu. Nejprve zpochybnil platnost výpovědi Bartyho Skrka poukazem na to, že Skrk je šílený. Pak začal ostře poukazovat na mentální kapacitu Harryho, který si přečetl článek Rity Holoubkové, který se ho týkal v Denním věštci.

Snape ukazuje ministrovi svůj aktivní Dark Mark

Denní věštec proti Brumbálovi

Ministerstvo začalo proti Brumbálovi podnikat přímé kroky. Odvolali ho z Wizengamotu a nahradili ho ve funkci nejvyššího Mugwumpa Mezinárodní konfederace čarodějů. Denní věštec ho líčil střídavě jako senilního starce nebo zrádného darebáka s titulky jako „Brumbál: Daft or Dangerous?“ a mnoha dalšími.

Brzy po událostech z 24. června se Harry vrátil do domu Dursleyových na Zobí ulici č. 4 na letní prázdniny. Začaly se mu zdát sny o té noci, kdy často vykřikoval ze spaní a začal se toulat ulicemi Kvikálkova ve snaze dostat se z přítomnosti Dursleyových. Brzy se začal cítit izolovaný a odcizený od všeho, protože dostával málo zpráv od svých nejlepších přátel, Rona Weasleyho a Hermiony Grangerové, o kterých si myslel, že jsou spolu bez něj. Jako ventil své frustrace si začal dobírat svého bratrance Dudleyho Dursleyho a nejasně mu vyhrožoval magií.

Dudley a jeho gang se snaží Harryho šikanovat

Park v Kvikálkově těsně před příjezdem mozkomorů

Po těchto myšlenkách následovaly úvahy o jeho odcizení. Ze zamyšlení ho vytrhlo, když zaslechl, jak Dudley a jeho banda zmlátili desetiletého kluka. Harry měl sto chutí se s Dudleym porvat, ale rozhodl se dát na radu Siriuse Blacka a zachovat si čistý nos. Harry si významně pomyslel, že Sirius sám by se ke stejnému postupu neodhodlal. Když jeho přátelé odešli, Dudley se sešel s Harrym a vydali se pěšky domů. Když si Harry začal Dudleyho dobírat, ten začal Harryho provokovat kvůli jeho nočnímu naříkání. Když si Harry uvědomil, že asi mluví ze spaní, začal se čím dál víc bránit a brzy namířil hůlku na Dudleyho, ale nezamířil na něj žádné kouzlo.

Zatímco Dudley křičel na Harryho, aby odložil hůlku, noc se náhle stala temnou, chladnou a tichou. Harry rozpoznal znamení a požádal Dudleyho, aby zmlkl, aby mohl poslouchat, jestli se blíží, ale Dudley dál křičel, protože věřil, že Harry způsobuje tmu a utrpení, které ho obklopuje. Když Harry uslyšel, čeho se bojí, křikl na Dudleyho, aby zmlkl ještě jednou, ale než stačil dokončit větu, Dudley ho udeřil, srazil Harryho na zem a oddělil ho od hůlky.

Dementoři přijíždějí do Kňourání s úmyslem ublížit Harrymu Potterovi

Dudley začal slepě mířit přímo k mozkomorovi. Harry naopak po zemi hmatal po hůlce. Instinktivně řekl: „Lumos“ a hůlka se mu rozsvítila jen pár centimetrů od ruky. Když se překulil, ucítil, jak se k němu zezadu blíží druhý mozkomor. Pokusil se ho odrazit, ale jeho síla Harryho vysávala. Pohltily ho myšlenky na Voldemorta a na smrt. Když mozkomor popadl Harryho a přitlačil ho ke zdi, pokusil se mu dát Polibek, který by s ním a s Dudleym skoncoval, Harry si vzpomněl na Rona a Hermionu. Naplněn touto šťastnou myšlenkou hledal Harry dost dechu, aby zaklínadlo vykřikl. Vytáhl jelena Patrona a odehnal mozkomora od sebe a pryč z uličky.

Harry Potter pomocí Patrona odehnal mozkomory

Harry se otočil, aby se podíval po Dudleym a druhém mozkomorovi. Když uběhl několik kroků, uviděl je. Dudley ležel na zemi a mozkomor na něm. Zatímco byl Dudley pod vlivem mozkomorů, viděl sám sebe takového, jaký doopravdy je – krutý surovec. Nedokázal se bránit, mozkomor sklonil hlavu a skoro ho políbil. Harry přivolal jelena, který klusal za ním, a nařídil mu, aby šel za mozkomorem na Dudleyho. Když byli oba mozkomorové pryč, teplo, světlo a hluk se vrátily do noci.

Hned poté dorazila na místo Arabella Figgová, Harryho sousedka milující kočky. Harry spěchal schovat hůlku, ale když ji odkládal, zakřičela: „Nedávej ji pryč, idiote,“ což Harryho hodně překvapilo. Doprovodila Harryho a Dudleyho zpátky do Zobí ulice č. 4 a vykládala něco o zloději Mundungusovi Fletcherovi, který měl Harryho hlídat, ale odešel, když našel dobrou obchodní příležitost na nákup ukradených kotlů.

Slečna Figgová přichází po útoku na Harryho Pottera

Šlo to pomalu, protože Dudley se odmítal sám pohnout a Harrymu nezbylo, než odnést mnohem většího chlapce domů. Řekla Harrymu, že ho někdo sleduje a že se Brumbál bojí, že by se něco takového mohlo stát. Harryho rozzlobila zpráva, že ho někdo sleduje, ale paní Figgová už pro něj neměla žádnou odpověď a nechala ho s Dudleym před jejich dveřmi.

Když vešli do domu, pokusil se Harry vysvětlit, co se stalo. Dudley tvrdil, že Harry způsobil bolest, kterou prošel. Rodičům řekl, že Harry na něj namířil hůlku. Harry to uznal, ale dál tvrdil, že je nevinný. Ministerstvo mu přitom poslalo sovu, která ho vyhostila z Bradavic. Harry měl okamžitě pocit, že se mu rozpadl svět, a měl plnou hlavu toho, že Dursleyovy opustí, aby mu hůlku nezabavili, a zašel tak daleko, že strýci Vernonovi pohrozil magií. Arthur Weasley mu tedy poslal sovu, aby zůstal v domě a počkal, až si to Albus Brumbál s ministerstvem vyřídí, ale hůlku mu z žádného důvodu nedá.

Harryho dopis od Mafaldy Hopkirkové jako odpověď na nezletilé kouzlo, které předváděl

Po chvilce přemýšlení o své situaci se Harry posadil a začal, co možná nejklidněji, všechno vysvětlovat Dursleyovým, když teď poslouchali. Vysvětlil jim sovy, ale když začal znovu popírat, že by Dudleymu ublížil, ozval se Dudley a tvrdil, že za to může Harry. Když Dudley nenašel slova, kterými by vyjádřil, jaký je to útok mozkomorů, Harry je doplnil. Vernon se na Harryho vrhl, že způsobil synovi takovou bolest, ale když mu Harry vysvětlil, co jsou mozkomoři zač, jeho teta Petunie přidala na podporu Harryho příběhu a šokovala Harryho, až zmlkl.

Jiná sova dorazila s dopisem, ve kterém bylo Harryho vyloučení staženo, místo toho mu bylo nařízeno zúčastnit se disciplinárního řízení 12. srpna, za použití Patronova kouzla „v přítomnosti mudly“, tedy za porušení dekretu o rozumném omezení magie nezletilých a mezinárodního statutu kouzelnického tajemství.

V zoufalé snaze uniknout Dursleyovým se Harry vydal ke schodům. Byl nucen se otočit, když se strýc Vernon dožadoval zprávy, co se stalo s jeho synem. Když Harry znovu vyprávěl svůj příběh, vtrhla do pokoje další sova. Harry vytáhl dopis, ve kterém stálo, že je od Siriuse. Opět v něm nebylo nic chvály, že se jim ubránil, ale jen to, že měl zůstat v domě. To Harryho popudilo ještě víc, protože měl pocit, že mu nadávají za záchranu života. Když se strýc Vernon pokusil přijít na to, proč by mozkomorové měli být v Kvikálkově, řekl Harrymu, aby odešel z domu s přesvědčením, že Harry ohrožuje jeho rodinu, ale Brumbál poslal tetě Petunii Vřešťanku, aby jí připomněla slib, který dala, že se postará o svého synovce.

Brumbál na Harryho slyšení

Brumbálův zásah jako obhájce a svědectví paní Figgové zachránily Harrymu den. Byl zproštěn všech obvinění a mohl se vrátit do Bradavic, ale když Brumbál odešel, aniž by Harrymu řekl jediné slovo během celého řízení, nijak to nezmírnilo Harryho pocity odcizení a hněvu, které ho budou pronásledovat celý školní rok 1995-1996.