Into the Woods (píseň)

Pekař: Kdysi dávno V dalekém království Tam ležela malá vesnice Na kraji lesa... Popelka: Přála bych si... Pekař: A v této vesnici Popelka: Víc než cokoliv... Pekař: Žil mladou dívku... Popelka: Víc než život... Víc než šperky... Pekař: Bezstarostný mladý hoch... Jack: Přál bych si... Víc než život... Pekař: A bezdětný pekař... Pekař: Přál bych si... Pekař: ..se svou ženou. Víc než cokoliv... Pekařova žena: Víc než měsíc... Pekař: Přál bych si... Král pořádá festival. Pekař: Žena: Víc než život... Jack: Přál bych si... Popelka: Přál bych si jít na festival. Pekař: Víc než bohatství... Popelka: -A míč... Přál bych si, aby nám má kráva dala trochu mléka. Popelka: Pekařova žena: Víc než cokoliv... Pekař: Přál bych si, abychom měli dítě. Jack: Prosím, kamaráde. Pekařova žena: Chci dítě... Jack: Stisk, kamaráde... Popelka: Přál bych si jít na festival. Jack: Přál bych si, abys nám dala trochu mléka Nebo dokonce sýra... Pekař: Přál bych si, abychom měli dítě. All: Přál bych si... Macecha: Přál by sis jít na festival? Pekař: Rodiče té ubohé dívky zemřeli... Macecha: Ty, Popelko, na festival? Přál by sis jít na festival? Florinda (překrývající se): Co, ty, Popelko, na festival? Na festival?! Lucinda: Co, ty si přeješ jít na festival? Všechny tři: Na festival?! Králův festival?! Pekař: ...A teď žila se svou macechou Macecha: Na festival?!!! Pekař: ...která měla dvě vlastní dcery. Florinda: Podívej se na své nehty! Lucinda: Podívej se na své šaty! Macecha: Lidé by se ti smáli! Popelka: Nicméně- Macecha & sestry & Popelka: Stále si přeji jít na festival A tančit před princem?! Pekař: Všechny tři byly krásné tváře, ale hnusné a černého srdce. Mladý chlapec neměl otce a jeho matka- Jackova matka: Přál bych si.. Pekař: No, byla s rozumem v koncích- Jackova matka: Přál bych si, aby můj syn nebyl hlupák. Přál bych si, aby můj dům nebyl nepořádek. Přál bych si, aby kráva byla plná mléka. Přál bych si, aby zdi byly plné zlata- Přála bych si hodně věcí. Co to proboha děláš s krávou uvnitř domu? Jack: Myslel jsem, že když se hezky zahřeje, mohl by vyprodukovat nějaké mléko. Jackova matka: Je to ona! Kolikrát ti mám říkat, že jen ona může dávat mléko? Baker: A pak tam byla hladová malá holčička která vždy nosila červenou pláštěnku... Červená Karkulka: Přála bych si to. To není pro mě, To je pro mou babičku v lese. Bochník chleba, prosím, Aby přinesl mou ubohou starou hladovou Babičku v lese... Jen bochník chleba, prosím. Nevlastní matka: Popelko, pokud dokážeš posbírat tuto čočku, a dokončit své domácí práce včas, pak můžeš jít s námi na ples. Pojďte dámy... Nevlastní sestry: Ano, matko. Hodně štěstí. (smích) Popelka: Pojďte, ptáčci, Dolů z okapu A listí, Nad poli, Z hradů a rybníků... Ahhhhh... Jack: Teď, zmáčkni, kamaráde... Popelka: Rychle, ptáčci, Prolistuj popelem. Trhej a klovej, ale rychle, Prolistuj popelem. Do hrnce... Jackova matka: Teď mě dobře poslouchej, synu. Milky-White musí být prodán na trh. Jack: Ale, matko, ne- je to nejlepší kráva na světě- Jackova matka: byla! Je už týdny suchá, bez jídla a peněz a bez možnosti ji prodat. Jack: Ale Milky-White je můj nejlepší přítel Jackova matka: Podívejte se na ni! Má na vykopávkách brouky. V očích má mouchy. Na zadku má bouli Dost velkou, aby byla hrb! Jack: Ale- Jackova matka: Nemáme čas sedět a váhat, Zatímco ona chřadne s ní- A nikdo si nenechává krávu jako přítele! Někdy si říkám, co se děje v té tvé hlavě. Malá Červená Karkulka: Do lesa, je čas jít, Nerada odcházím, ale musím. Do lesa-Je čas, a tak Musím začít svou cestu. Do lesa a přes stromy Tam, kde mě očekávají, madam, Do lesa k babiččinu domu... Do lesa k babiččinu domu... Pekařova žena: Teď jste si svou cestou jistá? Malá Červená Karkulka: Cesta je volná, Světlo je dobré, Nemám strach, A nikdo by neměl. Les jsou jen stromy, Stromy jsou jen dřevo. Tak nějak se nerada ptám, Ale máte košík? Pekařova manželka: Ano, máme. Nepředpokládám, že máte v plánu nějaký takový koupit? Pekařova manželka: Oh, shhhhh... A teď, nezabloudit a přijít pozdě, dobře? Pekař: Mohla byste schovat nějaké ty sladkosti pro babičku? Oh můj- Pekařova manželka: Jen to nechte... Pekař: Je to zlodějka! Červená Karkulka: Do lesa a dolů údolím, Cesta je rovná, dobře ji znám. Do lesa, a kdo ví Co čeká na cestě? Do lesa přinést nějaký chleba Babičce, která je nemocná v posteli. Nikdy nemůže říct, co leží před námi, Podle toho, co vím, je už mrtvá. Ale do lesa, Do lesa, Do lesa Do babiččina domu A domů před setměním! Florinda: Popelko! Lucinda: Pojď sem! Popelka: Leťte, ptáci, Zpátky k obloze, Florinda: Čekáme! Popelka: Zpátky k okapům A listí A pole A... Florinda: Pospěš si a udělej mi vlasy, Popelko! Opravdu to máš na sobě? Lucinda: Tady, našla jsem malou slzu, Popelko! Nemůžeš ji schovat do klobouku? Popelka: Vypadáš nádherně. Florinda: Já vím. Lucinda: Myslí mě. Florinda: Ne, to neudělala. Popelka: Matka řekla, buď hodná, Otec řekl, buď hodná, To byla vždycky jejich rada. Tak buď hodná, Popelko, Dobrá, Popelko, Pěkně hodná hodná- Florinda: Těsněji! Popelka: Co je dobrého na tom být hodná Když jsou všichni slepí Vždycky tě nechávají za sebou? Nevadí, Popelko, Milá Popelko- Pěkně hodná hodná hodná hodná hodná- Florinda: OW- Ne tak pevně! Hrouda! Kdo by to mohl být? Pekařova žena: Prodali jsme poslední bochník chleba! Pekař: To je Čarodějnice od vedle! Pekařova žena: Nemáme chleba... Čarodějnice: Nechci tvůj chleba... Pekař: Tak co si přeješ? Čarodějnice: Není to to, co si přeju, ale co si přeješ ty. V tom břiše se teď nic nevaří, že? A nikdy nebude... Pokud neuděláš přesně to, co ti řeknu. Za tři dny se objeví Modrý měsíc, Jen tak může být kletba zrušena. Pekařova žena: Jaká kletba? Čarodějnice: Ta, kterou jsem umístila na tento dům! O čem to mluvíš? Čarodějnice: V minulosti, když jsi byla ještě miminko, tvůj otec přivedl svou mladou ženu a tebe do této chalupy. Byli milý pár. Ale ne milí sousedé. Víš, tvá matka čekala dítě a vypěstovala si neobvyklou chuť k jídlu. Obdivovala mou krásnou zahradu a řekla tvému otci, že Co chce, víc než cokoliv na světě je... Zelenina, zelí, nic než zelí: Petržel, paprika, zelí a celer. Chřest a řeřicha a Šumavské kapradí a salát-! Řekl: „Dobře,“ Ale nebylo to tak docela, Protože jsem ho chytila Na podzim Jedné noci v mé zahradě! Okrádal mě, Znásilňoval mě, Kopal se v mé tuříně, Přepadával mou arugulu A Roztrhával tu rampu Můj šampión! Můj oblíbenec!- Měla jsem na něj uvalit kouzlo přímo tady- Mohla jsem ho proměnit v kámen Nebo psa nebo židli... Ale nechala jsem mu tu rampu Měla bych jich spoustu nazbyt. Na oplátku jsem ale řekla: Fér je fér: Můžeš mi nechat to dítě Které porodí tvá žena, A budeme tomu říkat vyrovnáno." Baker: Měl jsem bratra? Witch: Ne. Ale, měl jsi sestru. Baker: Kde je? Witch: Teď je moje a nikdy ji nenajdeš! Malá cena za to, co mi tvůj otec ještě ukradl. Stálo mě to mládí, mou krásu. Moje matka mě varovala, že mě potrestá Prokletím ošklivosti, pokud někdy ztratím některou z nich. Bakerova žena: Ztratit co? Witch: Fazole! Baker & manželka: Fazole? Witch: Speciální fazole! Nechal bych ho jít, Nevěděl jsem, Ukradl mi fazole! Díval jsem se, jak se plazí, Zpátky přes zeď, Když bum! Crash! Blesk! No, to je jiný příběh- Nevadí. Každopádně, konečně Přišel velký den A já vznesl svůj nárok. "Ó, neberte mi to dítě," Křičeli a pištěli, Ale já ano, a schoval jsem ji Tam, kde ji nikdy nikdo nezastihne. Tvůj otec plakal A tvá matka zemřela, Když pro větší míru- Přiznávám, že to bylo potěšení- Řekl jsem, "Promiň, stále nejsem uchlácholen." A uvalil jsem na ně malé kouzlo- I na tebe, synu- Že tvůj rodokmen Vždycky bude Neplodný... Jak jsi to mohl udělat? Čarodějnice: A když tvá matka zemřela, tvůj otec tě opustil. Tvůj otec nebyl otcem - tak proč bys jím měl být ty? Teď už není žádný povyk A už nejsou žádné scény A moje zahrada vzkvétá- Měl bys vidět mé nektarinky! Ale já ti říkám to samé Říkám králům a královnám: Nikdy už nikdy Zahrávej si s mou zeleninou! Zvláště s fazolemi. Jack: Proč musím jít do další vesnice? Jackova matka: Protože každý v této vesnici ví, že kráva už týdny nedala ani kapku mléka. Jack: To je podvod! Jackova matka: Umíráme hlady, Jacku! Copak to nechápeš? Teď pro ni nesmíš přijmout méně než pět liber. Posloucháš mě vůbec? Jack: Ano. Jackova matka: Kolik si řekneš? Jack: Ne více než pět liber. Jackova matka: Méně! Oba: Než pět! Jackova matka: Do lesa, čas je teď, Musíme žít, je mi jedno jak. Do lesa prodat krávu, Musíš začít cestu! Přímo lesem a nezdržovat se, Musíme čelit tržišti. Do lesa na konec cesty- Jack: Do lesa prodat přítele- Čarodějnice: Přeješ si, aby kletba byla zvrácena? Nejdřív budu potřebovat určitý lektvar. Jdi do lesa a přiveď mě zpět První: kráva bílá jako mléko, Druhý: plášť červený jako krev, Třetí: vlasy žluté jako kukuřice, Čtvrtý: střevíček čistý jako zlato. Přines mi tohle před zvoněním O půlnoci za tři dny, To je pak modrý měsíc znovu se objeví, Který přichází jen jednou za sto let. Přines je a já ti zaručuji, Dítě tak dokonalé, jak jen dítě může být. Běž do lesa! Macecha: Dámy. Náš kočár čeká. Popelka: Teď už můžu jít na slavnost? Macecha: Na slavnost! Miláčku, ty hřebíky! Miláčku, ty šaty! Čočka je jedna věc, ale Miláčku, s těmi, Udělala bys z nás blázny slavnosti A umrtvila prince! Popelka: Slavnost trvá tři noci. Určitě bys mě tam mohla na jednu z nich nechat. Macecha: Král se snaží najít svému synovi ženu - ne služku v kuchyni! Musíme být pryč! Běž! Popelka: Přeji si- Pekařova žena: fazole? To musí být fazole té čarodějnice! Vezmeme je s sebou. Pekař: My? Pekařova žena: Ano! Pekař: My - Ty nejdeš. Není to tam bezpečné. Pekařova žena: Můžu ti pomoct! Pekař: Ne! Zvládnu to sám. Kouzlo je na mém domě. Jen já mohu zrušit kouzlo, Kouzlo je na mém domě. Pekařova žena: Ne, ne, kouzlo je na našem domě. Musíme zrušit kouzlo společně, Kouzlo je na našem domě! Teď mi řekni. S čím se mám vrátit? Pekařova žena: Ach bože, ty si to nepamatuješ?! Kráva bílá jako mléko, Plášť červená jako krev, Vlasy žluté jako kukuřice, Střevíček čistý jako zlato. Pekař: Kráva bílá jako mléko, Plášť červený jako krev, Vlasy žluté jako kukuřice, Střevíček čistý jako zlato... Popelka: Stále si přeji jít na festival, Ale jak se mám vůbec dostat na festival? Pekař: Kráva bílá jako mléko, Plášť červený jako krev, Vlasy žluté jako kukuřice... Popelka: Já vím - Navštívím matčin hrob, Hrob u vrby, A řekni jí, že chci jít jen na festival králů... Manželka pekaře: Střevíček... Pekař: Střevíček čistý jako zlato... Kráva, plášť, Střevíček čistý jako zlato... Manželka pekaře: Vlasy! Popelka a pekař: Do lesa. Je čas jít. Může to být všechno zbytečné, ty/já vím. Do lesa-ale i tak, Musím se vydat na cestu. Manželka pekaře: Do lesa, Cesta je rovná, Znáš to dobře, Pekař: Ale kdo ví...? Manželka pekaře: Do lesa, aby se kouzlo zvedlo- Popelka: Do lesa na návštěvu Matka- Jackova matka: Do lesa prodat krávu- JACK: Získat peníze! Popelka: Chcete-li jít na festival- Červená Karkulka: Do lesa k babičce domů... Do lesa k babičce domů... Všechny: Cesta je jasná, Světlo je dobré. Nemám strach, A nikdo by neměl. Les jsou jen stromy, Stromy jsou jen dřevo. Není třeba se tam bát- Pekař: Něco je tam na mýtině. Všechny: Do lesa bez odkladu, Ale pozor, abyste neztratili cestu. Do lesa, kdo ví, co může Být číhající na cestě? Do lesa, aby si věc To dělá to stojí za tu cestu. Stepmother & Stepsisters: Do lesa za králem- Jack: prodat krávu- Baker: udělat lektvar- All: Chcete-li vidět- Chcete-li prodat- Chcete-li získat- Chcete-li přinést- Chcete-li udělat- Chcete-li zvednout- Chcete-li jít na festival-! Do lesa! Do lesa! Do lesa, Pak z lesa, A domů před setměním!